|
|
Narativní struktury ve filmové sérii Indiana Jones
Jeřábek, Jan Lucián ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na identifikaci narativních struktur vypozorovatelných napříč filmovou sérií Indiana Jones od prvního (1981) do čtvrtého (2008) filmu série. Analyzuje filmové recenze a zaměřuje se na to, jak jejich autoři zohlednili při hodnocení jednotlivých filmů narativní struktury. Práce se rovněž zabývá sledováním vztahu pozitivní či negativní povahy recenzí a celkovou úspěšností jednotlivých filmů série. Okrajově se práce zabývá přítomností mýtu ve filmové sérii Indiana Jones a hodnotí do jaké míry se promítá do jednotlivých recenzí a divácké recepce. Kvalitativní obsahová analýza recenzí vydaných v periodikách zaměřených na pokrývání filmových aktualit prokázala existenci ustálené narativní struktury napříč filmovou sérií Indiana Jones. Z analýzy a následné komparace jednotlivých recenzí vyplývá, že se filmová kritika shoduje na tom, že byla ve všech dílech série dodržena specifická narativní struktura. Analýza recenzí rovněž prokázala existenci přímého vztahu mezi obsahem jednotlivých recenzí a celkovou úspěšností jednotlivých dílů série.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Národní mytologie na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji
Machoňová, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá národní prezentací České republiky na EXPO 2010 v Šanghaji z hlediska mytologie, symbolů, znaků a kódů. Popisuje vývoj světových výstav, snaží se vyzdvihnout československé úspěchy a na jejich základě definovat klíčové body pro úspěšnou komunikaci země k mezinárodně rozmanitému publiku. Majoritní skupinou návštěvníků na EXPO v Šanghaji byli Asiaté, především Číňané. Práce využívá informací o tradičních čínských symbolech a hodnotách pro odhalení korelace české a čínské kultury, která může dopomoci snadnější identifikaci České republiky pro čínské návštěvníky EXPO. Mytologická analýza podrobuje zkoumání exteriér pavilonu, interiér expozice a její prvky. Všímá si narativních struktur jednotlivých exponátů a jejich funkčnosti v mezích preferované interpretace. Součástí celkové analýzy jsou i doprovodné programy, jejichž podoba také pomohla upevnit vnímání České republiky návštěvníky. Získané informace jsou využity k sumarizaci poznatků využitelných pro účast České republiky na následujícím EXPO 2015 v Miláně.
|
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
| |
|
|
Národní mytologie na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji
Machoňová, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá národní prezentací České republiky na EXPO 2010 v Šanghaji z hlediska mytologie, symbolů, znaků a kódů. Popisuje vývoj světových výstav, snaží se vyzdvihnout československé úspěchy a na jejich základě definovat klíčové body pro úspěšnou komunikaci země k mezinárodně rozmanitému publiku. Majoritní skupinou návštěvníků na EXPO v Šanghaji byli Asiaté, především Číňané. Práce využívá informací o tradičních čínských symbolech a hodnotách pro odhalení korelace české a čínské kultury, která může dopomoci snadnější identifikaci České republiky pro čínské návštěvníky EXPO. Mytologická analýza podrobuje zkoumání exteriér pavilonu, interiér expozice a její prvky. Všímá si narativních struktur jednotlivých exponátů a jejich funkčnosti v mezích preferované interpretace. Součástí celkové analýzy jsou i doprovodné programy, jejichž podoba také pomohla upevnit vnímání České republiky návštěvníky. Získané informace jsou využity k sumarizaci poznatků využitelných pro účast České republiky na následujícím EXPO 2015 v Miláně.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
host ::
RSS.